Když fotíte někoho, kdo o tom napíše na BLOG

Původně milá paní Jolana, kterou jsem fotila poprvé na boudoir (byl to speciální vánoční dárek pro manžela). Dnes už kamarádka a moc fajn ženská. Tak ta cvičí a nově začala psát blog. A tak jsme nafotily snímky na blog.

Ale tady píše o mně, to si prostě musím pořádně přečíst... https://blog.jolananovotna.cz/post/140334076931/ráda-neráda-se-fotím?is_related_post=1

O něco později... No to je ale boží. Respektive hodně obohacující přečíst si úvahu někoho z té druhé strany foťáku. Moc za to děkuji.
Přiznávám, že ve vašich hlavách se musí odehrávat spousta pochodů, myšlenek, obav, když tak spolu tvoříme. No ano, tvoříme, protože já mám sice vymyšleno spoustu věcí (taky jsem v tomhle puntičkář, takže mám i papír s nákresy a scénářem), ale pak se prostě tvoří na místě: "Hmm, tady takhle a ještě tady..." A tak se bavím, když si to tak čtu. Skvělý, díky!

PS: Kdybyste věděli, co se honí hlavou mně. Jsem na tom vlastně podobně :-D

MALÁ UKÁZKA:

"Vůbec jsem nebyla unavená, a přitom jsme fotily i cvičební pozice, samozřejmě se Zuzce líbily ty nejtěžší a ještě chtěla, abych v nich vydržela co nejdýl, protože by bylo hezké to vyfotit ještě z tohohle úhlu a ještě z tohohle úhlu, tímhle objektivem a jiným objektivem. Říkám: ¨Zuzi, foť rychle, v tomhle nevydržím moc dlouho.¨ Vydržela jsem."